Co mají společného mléko, špenát, Panamský průplav a rajče?

Taky si občas lámete hlavu nad tím, že Vás někdo přesvědčuje o své pravdě? Co to je vlastně pravda a kde se bere?

http://img.blesk.cz/img/1/full/1777395_.jpg Autor: Profimedia

Například když jsem byl malý kluk, tak se říkalo "jez špenát obsahuje hodně železa". Na střední škole nám potom paní učitelka vysvětlila, že při tisku výživových tabulek udělali tiskaři chybu a posunuli hodnotu o jednu desetinou čárku.

Autor: http://commons.wikimedia.org/wiki/User:Ludek

Nebo, dnes a denně posloucháme pij mléko je zdravé má hodně vápníku. V mém čínském období jsem se dozvěděl, že v Číně téměř nikdo mléko a mléčné výroby nekonzumuje. Tu samou informaci sdělil v tomto týdnu ve zprávách jeden z účastníků Česko - Čínské spolupráce, kdy do Čech přijeli čínské děti na ozdravný pobyt a paní kuchařky byly překvapené, že Čínské děti mlíčko a jogurty nepapají. V Číně se téměř nevyskytuje osteoporóza kostí a toto je přičítáno ne-konzumaci mléčných výrobků.

Zdroj obrázku: www. wikipedia.org

Nebo článek (čtěte zde) o tom, že pan Prosanta Chakrabarty z Luisianské univerzity pravděpodobně přišel na to, že se geologové dlouho mýlili ve stáří rozdělení kontinentů Jižní a Severní Ameriky. Do současné doby se geologové domnívali, že k rozdělení došlo před 3,5 miliony let. Pan Charkrabarty přišel s objevem (a nebo s teorií?), že toto období trvalo až 43 milionů let. V čem je toto tak mimořádné. Vědci totiž považovali rozdělení těchto kontinentů za nejpřesnější datovanou geologickou událost.

V dnešním světě není možné považovat nic za pravdu. Jsou pouze teorie. Je třeba klást si otázky a chtít vědět víc. A takto k životu můžeme přistupovat každý, ať máme IQ 85 nebo 130. K hledání pravdy jsem dnes zaznamenal ještě jeden zajímaví článek v Lidových novinách (čtěte zde), ve kterém jeden z nejlepších kuchařů na světě Ferran Adria pokládá zajímavé otázky.

"Třeba to rajče. Naturální věc, nemyslíte? Ale rajče se nevyskytuje v přírodě. Nebo se v přírodě vyskytuje? Řekněte...

"Ale pozor, žádné hádání, pracujeme jen s fakty," upozorňuje a jako pan profesor dodává: "Existuje přírodní rajče, které roste v Andách, ale nedá se jíst. Existuje také rajče, které volně v přírodě nikdy nerostlo. A to je právě druh, který běžně jíme," vypráví fascinovaně. Následují postupně další a další témata: tykev, majonéza, iPhone... Už začínám rozumět, jakým způsobem probíhají kreativní debaty v jeho katalánské laboratoři a proč trvají poslední čtyři roky. Přesně tomuhle tady v El Bulli říkají "potrava pro mozek".

Co s tím? Odpověď si najděte každý sám :-)