 |
| Zdroj foto: http://atanova-zasuvka.blog.cz/ |
Tereza Kněžourková z Nadační fond proti korupci dnes vydal tuto tiskovou zprávu (zde):
Prázdniny jsou v plném proudu, sluníčko svítí, jahody voní. A hodiny tikají. Krátí se čas pro vyšetřování Opencard, které se táhne už 6 let, aniž by padlo obvinění na hlavní aktéry této kauzy. Před soud se dostali řadoví úředníci, s trestem odešel ten, který policii poskytl klíčové důkazy. Kdo ale rozhodl o zakázce za 1,7 miliardy? To je hlavolam.
Při vyšetřování byla změněna kvalifikace trestných činů tak, aby nebylo možné nasadit například odposlechy. Jeden skutek se rozdělil na víc částí, které mohou být promlčeny dřív. Prohlídka magistrátu byla odsouvána tak dlouho, že policie už našla jen vymazané počítače.
Na případu pracuje státní zástupkyně Dagmar Máchová, která svou vynalézavostí zaujala nejen novináře a neziskové organizace, ale i parlamentní vyšetřovací komisi.
Jak na dopis se zprávou o pochybných metodách ve vyšetřování a následné trestní oznámení reagovalo Městské státní zastupitelství v Praze? Nijak. Všechno je na jedničku.
A jak si vede naše žákyně v dalších kauzách?
Máme tu třeba hojně diskutovanou nemocnici Homolka a deníčkové zápisky ředitele Dbalého. Z nemocnice se ztrácely stovky milionů, trestní oznámení poslance Hovorky ukazovalo na předražené nákupy i zakázky pro dceřiné společnosti, ve kterých figurovali právníci Ivo Rittiga. Stanovisko Dagmar Máchové? Trestný čin se nestal, vyšetřování bylo odloženo. Případ se přesto znovu otevřel - dozorují ho ovšem lidé pod Lenkou Bradáčovou. Městské státní zastupitelství dělá mrtvého brouka.
Porušení zákona konstatovala Bradáčová také v aféře kolem tisku jízdenek pro DPP, z nichž polovina šla firmě z Panenských ostrovů a odtud plula dál k Ivu Rittigovi. Před soud byl ovšem povolán Vladimír Sitta, který korupční jednání oznámil. Státní zástupkyně následně znemožní jeho otci účast na valné hromadě, kde moc nad firmou přeberou lidé z Rittigovy právní kanceláře. Městské státní zastupitelství se přesto domnívá, že je situace v pořádku. Dagmar Máchová má případ stále pevně ve svých rukou.
Sečteno a podtrženo: od Městského státního zastupitelství dostává Dagmar Máchová na vysvědčení celkovou známku 1 mínus. Jen toho Sittu bude potřeba do dalšího pololetí opravit! Kauza, která jí vysloužila přezdívku Lady Opencard, se už asi nic vyšetřit nestihne: případ bude promlčen v září 2016. Přejeme žákyni hezké prázdniny.
Václav Láska o státní zástupkyni Dagmar Máchové na svém FB napsal (Zdroj Parlamentní listy zde) :
Etika podle JUDr. Dagmar Máchové
Státní zástukyně JUDr. Dagmar Máchová je zajímavá osobnost pražského stáního zastupitelství. Zřejmě shodou okolností vede trestní stíhání hned několika osob, které dříve pomáhali policii s odhalováním trestné činnosti. Říká se jim whistlebloweři.
Například vedla kauzu Opencard, kde lidé okolo primátora Béma vystupovali jen jako svědci a na lavici obžalovaných seděli prostí magistrátní úředníci. Mezi nimi i pan Chytil, který na začátku kauzy s policisty spolupracoval a pomohl jim kauzu rozkrývat. Za práci na této kauze byla paní státní zástupkyně kritizována i soudem.
Doktorka Dagmar Máchová vede i trestní stíhání pana exprimátora Svobody, který se významně podílel na otevření kauzy pražského dopravního podniku. Stíhá ho uzavření dodateku s firmou Haguess. Škoda udajně v desítkách miliónů. Avšak politici, co firmě Haguess dali původní stamiliónovou smlouvu zůstávají zcela v klidu. Maximálně se dostavují v trestnímu soudu jen jako "svědci".
A konečně se s paní státní zástupkyní potkává i Vladimír Sitta. Člověk, který pomohl rozkrýt kauzu Neograf, kde vystupuje jako důležitý svědek. Tahle kauza a i svědectví pana Sitty vedli až k obvinění Ivo Rittiga. Po té, co pan Sitta začal s Policii spolupracovat, dočkal se sám zahájení trestního stíhání své osoby. Trestního stíhání dozorovaného JUDr. Dagmar Máchovou.
Co na to říci? Já nemůžu říci vůbec nic. Protože v jednom rozhovoru jsem řekl, že paní státní zástupkyně vedla kauzu Opencard špatně, a že můj osobní názor je, že ji vedla špatně úmyslně. Paní státní zástupkyně na mě podala stížnost advokátní komoře. Protože jsem se svým vyjádření k ní nechoval s náležitou úctou a neprávem ji osočil. Stížnost se šetří.
Věci však mají pokračování. V bytě státní zástupkyně byla údajně nalezena štenice. V televizním set-top boxu. V reakci na to přítel paní státní zástupkyně vyjádřil "silné podezření", že štěnici do jejich bytu dala policie. Obvinil policisty, že si "něco vymysleli" a obvinil státního zástupce "že to přikryl" a soudce pak na to "dal palec". Dokonce obvinil policisty, že úmyslně zhoršili obraz u jejich televize, aby navodili stav, kdy bude nového set-top boxu třeba. A přidal, že jsou to praktiky jak z padesátých let.
No podle mého názoru je zase snaha dosáhnout pracovního postihu člověka za to, že slušně a věcně vyjádřil svůj názor, praktika let sedmdesátých. Ale to je jen planá diskuze.
Teď jen doufám, že paní státní zástupkyně svého přítele důrazně pokárá, že obviňovat policity a státní zástupce za to, že se chovají jak v padesátých letech, je velmi neetické a její přítel by se měl takových verbálních projevů zdržet. A prokáže tím, že má opravdu na všechny stejný metr. Tak jak se na správnou státní zástupkyni sluší a patří. A jak se to od ní očekává.
A nakonec blog http://atanova-zasuvka.blog.cz/, který hovoří o výše popsaném, ale jde o kousek dál v popisu průběhu vyšetřování paní Dagmar Máchové před parlamentní komisí (zde). To nejzajímavější z blogu je zde:
"Ke zlomu došlo ve chvíli, kdy poslanec Ivan Gabal, kterému odmítala odpovědět na jakoukoliv konkrétní otázku, státní zástupkyni rozčílil výrokem, že je mu po jejím vystoupení jasné, proč se u nás nedaří vyšetřovat korupci. Nedokázala se totiž vyjádřit ani k tomu, proč ji nezajímá více než miliarda, zmizelá na pražském magistrátu v nesmyslných projektech IT, ale před soud dovedla úředníka tamního odboru dopravy, který se o tom, že má jako náhradník zastoupit svého ředitele ve výběrové komisi k jednomu z projektů Opencard, dozvěděl teprve devadesát minut před zasedáním.
A pak to přišlo. Paní Máchová přiznala, že nejpozději v průběhu hlavního líčení s pěticí obžalovaných magistrátních úředníků věděla, že jeden z nich, Ing Jiří Chytil, byl v kontaktu s policií, že "tam chodil, byl ochoten, a nosil tam nějaké materiály". Dozvěděla se o tom prý až ze sdělovacích prostředků. Pro korektnost přesné znění zvukového záznamu jednání: "O tom, že by pan obžalovaný spolupracoval s policií, jsem se dozvěděla až vlastně z médií. Já o tom nevím. Já až dodatečně jsem se policejního orgánu ptala, který mě to dohledával na té policejní součásti, až dodatečně, možná až v průběhu hlavního líčení, že tam chodil, byl ochoten, a nosil tam nějaké materiály, ale že byl na úrovni policejního informátora". Přiznala ale také, že ví, že při policejní prohlídce magistrátu se v březnu 2010 postupovalo podle plánků a informací, připravených a předaných policií právě inženýrem Chytilem. Ale i to prý se dozvěděla "až později".
Něco tu nehraje s fakty. Stejná státní zástupkyně Máchová totiž ve svojí závěrečné řeči soudu tvrdila, že inženýr Chytil "po celou dobu trestního řízení nijak významně nepomáhal k objasnění trestné činnosti". Jenomže ve sdělovacích prostředcích, na které se odvolává, se nejpozději od března 2012 musela dočíst, že Ing Chytil dobrovolně nabídl a přes zprostředkovatele poskytl policii stovky stránek dokumentů ještě předtím, než ona sama, neochotně a až na podruhé, koncem února 2010 vůbec schválila zahájení vyšetřování kauzy Opencard. Věděla o tom nejpozději v průběhu hlavního líčení, tedy před svojí závěrečnou řečí. Z toho vyplývá nepěkný závěr: státní zástupkyně soudu zatajila polehčující okolnosti zásadní povahy, uvedla soud v omyl - a dopustila se tak trestného činu křivé výpovědi. Jak jinak by asi soudce rozhodoval, kdyby přiznala pravdu…
Obraz, který se vynořuje z historicky první veřejné výpovědi státní zástupkyně, jenom potvrdil obavy z ovlivňování a manipulace s vyšetřováním kauzy Opencard. Případ jí prý přidělila Městská státní zástupkyně, tedy stejná Jana Regecová, která podle dokumentu, zveřejněného v roce 2011 týdeníkem Respekt, dokonce písemně nabádala svoji podřízenou, aby neprověřovala případ korupce, o kterém věděl ministr životního prostředí Pavel Drobil. Dnes už odstraněný Vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula, později označený za klíčového ochránce korupce, prohlásil tehdy článek Respektu za "pokus paralyzovat státní zastupitelství", což prý podle něj slouží jen "zločineckým skupinám…"
Máchová přiznala, že policisty při vyšetřování usměrňovala ona sama, "určovala, jakým směrem se má vyšetřování ubírat, pomáhala vytvářet vyšetřovací verze, určovala, které okruhy věcí měly být prověřovány, a probírala s vyššími funkcionáři jednotlivé postupy". Zpočátku se jí prý zdálo, že "nechtěli respektovat moje procesní postavení. Já jsem si svoje nakonec prosadila". Sama také rozhodla o rozdělení kauzy do šesti nebo sedmi navzájem se překrývajících vyšetřování, ve kterých se vysvětlení toho, proč projekt Opencard stál 1,3 miliardy korun, a více než osm set milionů bylo salámovou metodou vyhozeno za nesmyslné právní, marketingové a PR služby, nikdy nepodaří dohledat. Ale podle jejího přesvědčení: "Případ Opencard byl dotažen do konce…."
Nikdo z vyšetřovatelů ÚOKFK, kteří by pamatovali začátek vyšetřování této kauzy, už na útvaru není. Buď odešli sami, nebo odešli pod tlakem nadřízených. Vyšetřovací komisi se tady naskýtá zajímavá možnost zjistit, zda na policii a na státním zastupitelství vůbec ještě existují písemné materiály z počátku roku 2010. Klíčový bude ale postup Nejvyššího státního zastupitelství. To má nyní jedinou možnost, a dá se říci, že i ústavní povinnost: zprostit paní Máchovou v širokém rozsahu mlčenlivosti a umožnit její nový výslech před vyšetřovací komisí Sněmovny parlamentu České republiky. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman by pak měl vedle ní posadit nového dohledového státního zástupce, který na místě posoudí, zda na konkrétní otázku státní zástupkyně Máchová může nebo nemůže odpovědět. Mohl by to být začátek konce celé "justiční mafie"."
Ivan Gabal se pro mě stává čím dále více pozitivním politikem, který řeže do živého. Moje osobní setkání s jeho vystoupením jsem popsal zde:
Druhý postřeh byl výstup pana poslance Gabala (KDU-ČSL). Pan poslanec ve Sněmovně pronesl: „Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady trošku s údivem poslouchám ta dvě poslední vystoupení (konkrétně poslanců Stupčuka a Klána). Tato Sněmovna málem projednávala a možná ještě bude projednávat žádost o vydání jednoho z poslanců, exprimátora Prahy, který je vyšetřován a může být souzen za to, že se pokusil dostat ke smlouvě, podle které pražský Dopravní podnik nakoupil 250 tramvají za 19 miliard a pražský primátor se k té smlouvě nedostal. Tohle hájíte.“ Pan Gabal ukázal na pana Stupčuka a pokračoval: „Myslíte si, že když si čteme ty kokainové historky o Nemocnici na Homolce, že by to bylo možné, kdyby existovala povinnost zveřejňovat tyto smlouvy? No, nebylo. Takže hájíte ten kokain a ty úplatky. Nikdo z vás nevystupoval v těch korupčních kauzách.“ Po vystoupení pana Gabala zavládlo v Parlamentu asi na vteřinu ticho. Ticho, které se dalo krájet. Poprvé za dvě moje návštěvy. Hrobové ticho. Bylo cítit, že se stalo něco mimořádného
_in_the_EU-28_Member_States%2C_2004%E2%80%9314_(%C2%B9)_(thousands)_YB15_III.png)
